Historie výtahů

Historie zdvihadel a výtahů ve světě

středověk
První zdvihadla se používala již v období středověku a jsou vystopována do 3. století před naším letopočtem. Můžeme předpokládat, že jejich historie je ještě větší. Zejména se mohla používat při dávných monumentálních stavbách po celém světě. Tato zdvihadla byla ovládána zvířecí silou, lidskou silou nebo vodou hnaným mechanismem.
 
Zdvihací zařízení, jak je známe dnes, bylo poprvé vynalezeno během 18. století a spoléhalo se na páru a parní stroj. V pozdější aplikaci byl píst vložen do podzemního válce a kapalina, nejběžněji voda, byla vstřikována do válce. Píst se zvedal tlakem vody a klesal, když byla voda vypuštěna.
 
Armatury pro řízení vodního toku byly ovladatelné a obsluha používala lan pro ovládání toku. 
 
Pozdější systém začlenil přesnější pákové ovládání. „Otec“ dnešních výtahů se poprvé objevil v 19. století ve Velké Británii, s použitím lana, kladky a závaží  zvedal břemena podél šachtové zdi. Výkonný výtah debutoval v polovině 19. století ve Spojených státech v New York City. Elisha G. Otis představil v roce 1853 první bezpečný výtah v městské budově „New York Crystal Palace“.
 
Výtah překonával dvě podlaží a v případě selhání lana byl vybaven „bezpečnostní brzdou“ kabiny. Toto byl důležitý moment ve vývoji výtahu.
Nezbytnou podmínkou pro zrod výškových budov byl vynález výtahu.
ROK 1865
V roce 1857 byl v provozu první osobní výtah instalovaný v obchodním domě v New Yorku.
 
O deset let později synové E. Otise zakládají společnost  Yonkers v NY a dosahují hromadné výroby tisíce kusů. S touto produkcí se objevily další nové prvky včetně otočného závitu a hydraulického modelu. Dnes hydraulické výtahy mají své samostatné místo ve světové produkci.
 
Později v 18. století, s příchodem elektřiny, byl elektromotor včleněn do výtahové technologie německým vynálezcem jménem Werner von Siemens. S motorem na spodu kabiny byl tento výtah veden vertikálně na šachtové zdi. V roce 1887 byl elektrický výtah vyvinut v Baltimore s použitím rotačního bubnu a navíjecího lana. Tento bubnový pohon nemohl být použitelný pro tak velké zdvihy, jaké měly výškové budovy nebo mrakodrapy.
 
Motorová technologie a kontrolní metody se již vyvíjely rychle. V roce 1889 bylo přímé spojení uvést v praxi elektrický výtah do vysokých převážně administrativních budov. V roce 1903 elektrický výtah nahradil ozubené převody, dovolil  dopravu až do sta poschodí a navždy změnil městskou krajinu. Multi-rychlostní motory nahradily původní jedno-rychlostní motory.
 
Technologie elektromagnetu nahradila ruční přepínání a brždění. Výtahy byly vybaveny ovládacími tlačítky a různými signálními systémy. Bezpečnostní zlepšení byla ustavičná včetně důležitého vývoje Chartese Otise, syna originálu, který přispěl ke zlepšení bezpečnosti výtahu.
 
I při nadměrné rychlosti kabiny nedošlo k havárii výtahu a nosné lano zůstalo nedotčené.
Dnes jsou pryč složitá patrová schémata a kopírovací bloky starých systémů. Tlačítka a spínače daly přednost klávesnicím. Dnes se prakticky všechny nové  výtahy řídí automaticky a jsou vybaveny mikroprocesory. Počítačový věk přinesl novou způsobilost řídit obrovská data s precizním plánováním.
 
Maximální efektivita a extrémní bezpečí jsou novou tváří výtahů. Výtahy se stávají prostředkem stavitelského výrazu a designu a umožňují rychlou dopravu osob s nekončící touhou vyvést člověka výše a rychleji. Na celém světě je denně počet dopravených osob výtahy větší, než u jiných dopravních prostředků.
 
Autor článku a kresby Pavel Vejs, 5/2006
Poslat odkaz na e-mail Vytisknout stránku
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.